V sobotu 13. května jsme s Kulíšky vyrazili prozkoumat údolí Kohoutovického potoka.
Už na srazu v 9 hodin nám bylo jasné, že to bude krásně teplý jarní den. Tudíž nám nic nebránilo probádat, kde že ten Kohoutovický potok vlastně pramení a kam se vlévá. Vydali jsme se tedy do starých Kohoutovic, kde jsme našli první známky vody. U Šárky jsme narazili na kanalizační trubku, ze které pomalu vytékal potůček vody. Rozhodli jsme se ji samozřejmě
prozkoumat a šli jsme, co to dalo, ale k pramenu jsme nedošli – asi pramení někde hluboko v kopci. Dál už jsme pokračovali korytem potoka. Cesta to nebyla jednoduchá, místy dost svažitá, a tak každý musel dávat pozor, kam šlape. Vyhýbali jsme se kamenům, kluzkým mechům, hromadám listí a samozřejmě i samotné vodě. Občas to někomu uklouzlo a namočil si nohu,
někdo dokonce i zadek. Údolí potoka obklopují krásné suťové lesy, v nichž jsme potkali několik žab a krásného chrobáka, zkrátka ideální místo na rychlou sváču.
Koryto potoka se různě měnilo, až jsme došli do spodní části kolem Antonína Procházky, kde už začaly být betonové stěny a nakonec potok teče betonovým korytem až ke křižovatce u Anthroposu. Pod křižovatkou vede krásně dlouhý tunel, který jsme samozřejmě také prozkoumali a dokonce i proběhli. Závěrečná část potoka přes park Anthropos už byla vcelku klidná, takže vytyčeného cíle, a to soutoku se Svratkou, už nebyl žádný problém dosáhnout. U řeky kluci neodolali a okamžitě začali stavět nejrůznější hrázní projekty.
Oběd jsme si dali v parku a na sluníčku jsme se řádně osušili a nabrali síly. Kluci pak hráli nejrůznější hry od honičky, po házení s tenisákem až po létající talíř. Na závěr jsme si ještě zahráli společnou hru na rychlý postřeh. Před druhou hodinou už potom rychle na autobus a zpět za rodiči.
Sice jsme toho moc neušli a ještě navíc pořád z kopečka, ale i tak jsme si to s tím potokem parádně užili!
Zapsal: Všezňa
Účast: Kubík, Poliš, Husky, Pedro, Josífek, Dominik, Vašík, Brepta, Číňan a Všezňa
[cws_gpp_images_by_albumid theme=grid id=”6420746431306571025″]