Po stopách muflonů

V sobotu 23.9.2017 jsme se vydali na první mufloní výlet a to do obory
s nadějí, že potkáme i nějakého muflona čtyřnohého. Počasí sice nevypadalo úplně nejlépe, ale i přesto jsme se vydali na cestu. A hned chvilku poté co jsme vlezli do obory nás už vítali daňci. Bylo jich opravdu hodně a v jednu chvíli to dokonce vypadalo, že nás chtějí obklíčit. Naštěstí si to po chvíli rozmysleli a nechali nás projít po cestě směrem na Hobrtenky. Aby nám cesta líp ubíhala tak nám Cvrček začal povídat pohádku, ale pokaždé když řekl nějaké speciální slovo museli jsme něco udělat. Třeba se schovat, někam vylézt a tak podobně. Po chvíli jsme došli až ke hřišti, kde jsme si dali malou svačinku a zaházeli si ufem. Někdy sice ufo uletělo až hluboko do lesa, ale pokaždé jsme ho naštěstí našli.

Když jsme pokračovali dále, všimli jsme si malé skupinky lidí na cestě. Mysleli jsme si, že je to někdo z našeho oddílu a tak jsme vytáhli vysílačky a tajně jsme začali skupinku obkličovat. Bohužel celou akci Cvrček po chvíli odvolal,protože zjistil, že jde o zcela cizí lidi. Nutno přiznat, že podobná akce se konala ještě 3x a vždy se stejným výsledkem. Pokračovali jsme dál a po cestě potkávali další a další daňky a taky super kanál, kam se dalo vlézt. Zkusili jsme to, ale bohužel nám to po chvíli rozmluvilo bahno, kterého bylo stále víc a víc. Když už jsme se blížili k ohradě s prasaty, všimli jsme si další družinky. Rozdali jsme vysílačky a šli je přepadnout. Tentokrát úspěšně – byli to kulíšci. Tak jsme si s nimi popovídali, vyfotili a šli k altánu, kde
jsme si dali oběd.

Po dobrém obědě jsme si šli prohlédnout různé vzdělávací tabule, kde jsme se dozvěděli co za zvířata tam žije, jaké stromy tam rostou a spoustu dalších zajímavých informací. Pak jsme se vydali na cestu zpět. Bohužel však začalo pršet. Tak jsme nasadili pláštěnky a započali jsme výstup zpět do Kohoutovic. Déšť a prudký kopec nás přinutil abychom započali s horolezeckým výcvikem. Všichni jsme se přivázali k jednomu lanu a vydali nahoru jako správní horolezci. Po cestě sice bylo pár karambolů, které měli za výsledek, že jsme všichni spadli na zadek, což bylo většinou doprovázeno velkým smíchem všech horolezců, ale nakonec jsme se zdárně dostali až zpátky na zastávku. Za celou dobu jsme tedy pravého čtyřnohého muflona neviděli, ale i tak to byl parádní výlet.